Dvanáct je měsíců a každý z nich jinou čepici nosí…

Téma v Liščatech: „Dvanáct je měsíců a každý z nich jinou čepici nosí“ dává prostor pro uvědomování si posloupností v čase, rozvíjení schopností porozumět širším časovým souvislostem.

S oporou symbolů ročních období si děti rozvíjely vyjadřovací schopnosti a vědomosti o tom, co je pro dané období typické. Dále prostřednictvím písně Měsíce (Dvanáct je měsíců …) od Hradišťanu se učily jména a charakteristiky všech měsíců. Píseň jsme společně pohybově ztvárnili i s vyrobenými rekvizitami dvanácti měsíců. Děti sdílely své názory a pocity, které roční období/měsíc mají nejraději a proč. Vedli jsme společné rozhovory na téma: „Co by se stalo, kdyby některý měsíc, roční období chybělo?“ Četli jsme pohádku ze sbírek Boženy Němcové „O dvanácti měsíčkách“, následně jsme ji společně podrobně rozebírali: „V jakém ročním období a měsíci se pohádka odehrává“, „Které postavy v pohádce vystupují, jejich povahové vlastnosti“, „Co měla Maruška své sestře přinést a proč nebylo snadné úkol splnit, kdo ji pomohl (porovnali jsme i možnosti lidí v dávných dobách a dnes)“, „Co je špatné jednání, je správné někomu ubližovat?“, … Děti si zhotovily potřebné rekvizity, pohádku zdramatizovaly a dokonce se střídaly v roli vypravěče.

Každá třída si připravila videonahrávky, krátké ukázky toho, co už děti umějí a znají. Obsahem bylo např. pásmo básniček na téma: podzim, čertí rej a příchod Vánoc. Tento nápad (vánoční „dárek“ pro rodiče) měl velkou odezvu u rodičů i dětí. Děti byly rády, že se mohou pochlubit, co všechno už zvládly. Tradiční besídky se totiž vzhledem k epidemiologické situaci bohužel uskutečnit nemohou.

Většina našich předškoláků se na elementární úrovni již orientuje v časových vztazích dne, týdne, roku, dovede poskládat obrázky podle časové osy. Orientaci v čase u dětí podporujeme v našem každodenním společném ranním rituálu a manipulací s třídním kalendářem.

Autor: Ilona Krastová, Lenka Brožíková, učitelky MŠ Štěnovice